Obsah

Bohatí investují stále více peněz do vzdělávání. Stát nesuplujeme, říkají

Typ: ostatní
Bohatí investují stále více peněz do vzdělávání. Stát nesuplujeme, říkají 1Filantropové, kteří ročně rozdělují desítky milionů korun různým neziskovým organizacím, stále častěji a také většími částkami podporují kvalitní vzdělávání. Různými způsoby usilují o totéž: kvalitativní změnu systému, jak učit děti.

Stále více bohatých lidí a firem investuje své peníze do vzdělání. „Tento rok mezi projekty, které jsou zaměřeny na vzdělávání, rozdělíme 30 procent prostředků. V dřívějších letech to bylo 21 procent,“ říká například Tomáš Řemínek, ředitel Nadace Karla Janečka. 

V roce 2017 rozdělila tato nadace podle údajů Fóra dárců mezi neziskové projekty 13 milionů korun. „Začali jsme podporou rozvoje aktivní občanské společnosti u dospělých, brzy jsme však přidali oblast vzdělávání,“ dodává Řemínek.

Pro nadační fond Avast, který patří mezi českými donory mezi ty úplně největší, byly donedávna prioritní dvě oblasti – paliativní péče a podpora rodin s dětmi se zdravotním postižením.

Nyní k nim však přibyla třetí priorita – podpora vzdělávání. „Je to další z mezníků vývoje našeho nadačního fondu. V příštích letech chceme do vzdělávání vložit částku v řádech desítek milionů korun,“ prohlašuje Jarmila Baudišová, manželka jednoho ze zakladatelů Avastu a předsedkyně správní rady nadačního fondu.

Speciálně na podporu vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí se soustřeďuje v roce 2016 založený nadační fond Albatros. Spolumajitelka vydavatelské společnosti Silke Horáková tehdy vysvětlila zaměření na tuto oblast jednoduše tím, že jí pomoc znevýhodněným dětem dává smysl, a navíc se právě této oblasti nikdo příliš nevěnuje.

„Nyní už začíná být patrné, že některé nadace přidávají sociálně znevýhodněné děti mezi své cílové skupiny, bohužel podle nás to ještě stále není dostatečné,“ potvrzuje trend i ředitelka nadace Albatros Jindra Marešová.

„Narůstá také počet jednotlivců, kteří vidí v podpoře vzdělávání smysl, na každou dárcovskou kampaň reagují desítky a někdy až stovky dárců; na romská stipendia přispívají také sami Romové, jednotlivci i malé firmy,“ upřesňuje Marešová.

Problém je v rozdílech

Pokud mají lidé z nadací, kteří rozhodují o využití peněz velkých dárců, pojmenovat největší problémy českého školství, hovoří o chronickém podfinancování resortu, nezájmu o výkon učitelské profese nebo nízké motivaci dětí k učení ve škole.

Ale ještě jeden problém označují pravidelně za podstatný: velké rozdíly mezi různými školami. „Závislost úrovně vzdělání na tom, do jaké rodiny se dítě narodí a v jakém regionu chodí do školy, je u nás obrovská,“ zdůrazňuje Ondřej Zapletal, ředitel nadačního fondu České spořitelny.

S tímto problémem se nadace vyrovnávají různě. Například Albatros pracuje s konkrétními dětmi ze sociálně slabých rodin a školami, které je vzdělávají. „Stavíme na třech pilířích: podpora včasného nástupu do školky, sdílení dobré praxe v inkluzivním vzdělávání mezi pedagogy a podpora studia na středních a vysokých školách,“ říká Marešová.

Jiný přístup má The Kellner Family Foundation, která financuje projekt Pomáháme školám k úspěchu. Začínali zakládáním čtenářských dílen ve školách. Ukázalo se ale, že rozvoj kritického myšlení u dětí chce víc. Nyní vybírají školy z různých regionů a těm poskytují finanční prostředky k tomu, aby se celé změnily. Školy vybírají tak, aby měly zastoupení ve všech regionech a mohly do budoucna posloužit jako příklady, jak se dá také učit, pro kolegy z jiných škol v okolí.

Chce to velkou změnu

Ještě dál a ambiciózněji míří čtyři velcí donátoři usilující o změnu celého systému vzdělávání. Ti spojili síly a na konci loňského roku založili nadační fond Eduzměna. Prostřednictvím něj chtějí dosáhnout změny k lepšímu zatím v jednom konkrétním regionu. Ten má v rámci dlouhodobého pilotního projektu sloužit coby jakási laboratoř. Který region bude mít zafinancovánu tuto změnu, ještě není známo, zatím běží výběrové řízení.

„Výběr stavíme na průměrnosti. Vzhledem k tomu, že jde o pilotní projekt, nechceme se zaměřovat na bezproblémové regiony, ale ani na ty vyloženě problematické. Zřizovatelé a školy ovšem musí mít alespoň částečně o změnu zájem, aby to dávalo smysl,“ popisuje Zapletal.

Zkušenosti získané za nadační peníze pak chtějí donátoři nabídnout státu. „Podstatou filantropie nemá být jen záplatování tam, kde selhal systém. Celosvětovým trendem je udržitelnost. To je klíčové slovo. Pokud chceme prosperující společnost, měli bychom přispívat k udržitelným změnám,“ odpovídá Zapletal na otázku, zda tím nenahrazují roli státu.

Náklady na projekt Eduzměna odhaduje v příštích pěti letech zhruba na 200 milionů. „My čtyři zakladatelé tím bereme na sebe velký závazek, a potřebujeme aby se přidali i další donátoři,“ dodává Zapletal.

 

Zdroj článku naleznete ZDE


Vytvořeno: 13. 5. 2019
Poslední aktualizace: 13. 5. 2019 16:50
Autor: Michaela Kotyková